Wikipedie uvádí, že metamfetamin (pervitin) poprvé vyrobil japonský chemik Akira Ogata v roce 1919. Do Evropy byl dopraven v roce 1929, kde byl od druhé poloviny třicátých vyráběn německou firmou Temmler Werken pod názvem pervitin.

     V Československu začalo docházet ke zneužívání metamfetaminu v druhé polovině sedmdesátých let, kdy byl vyráběn v nelegálních laboratořích tzv. českou cestou, tedy z efedrinu. Tento prekurzor byl získáván z chemického závodu v Roztokách u Prahy nebo byl izolován z volně dostupných léčiv obsahujících efedrin, jakým byl v té době například Solutan. Prvopočátky nelegální výroby na našem území jsou spojovány s postavou tehdejšího drogového podsvětí, známou pod přezdívkou „Freud“. Od roku 2004 dochází k omezení výroby efedrinu a naši „vařiči“ se přeorientovali na prekurzor nový, a to pseudoefedrin, který je poměrně jednoduchou chemickou reakcí izolován z dostupných léků s jeho obsahem. Na českém trhu se jedná hlavně o přípravky určené proti nachlazení jako je Modafen, Paralen Plus, Nurofen Stop Grip nebo Panadol Plus.

     Samotná výroba metamfetaminu není zvlášť technologicky náročná a ani nevyžaduje složitější laboratorní výbavu. V mnoha případech je droga „vařena“ doslova „na koleně“, za použití několika málo pomůcek z domácnosti a chemických přípravků. Z pochopitelných důvodů nebudu v tomto článku uvádět bližší specifikace chemických procesů, byť kompletní návod na výrobu této speciality je jistě v několika formách uveden na internetu a rozšířen mezi drogovým podsvětím.

     V prvé řadě jde o izolaci pseudoefedrinu z léčiv, a to za pomoci vody, rozpouštědel, hydroxidu sodného a kyseliny chlorovodíkové. Z takto získaného prekurzoru se v další fázi vyrobí metamfetamin. Ve zkratce jde o chemickou reakci, během níž dochází k zahřívání, ochlazování, filtraci, krystalizaci, protřepávání apod. Při těchto procesech je důležité dodržování správné teploty a intervalů, kdy se přidávají různé chemikálie jako např. jód, toluen, kyselina fosforečná, červený fosfor, hydroxid sodný, kyselina chlorovodíková, kyselina octová.

     Také je nutné určité základní laboratorní vybavení, a to například: různé baňky (trojhrdlá), teploměr, chladič, odměrný válec, odpařovací mísa, kádinky a dělicí nálevka. „Vařič nižší kategorie“ si však při výrobě vystačí s baňkou ze žárovky, PET lahví, kuchyňským nádobím, nálevkou, sklenicí a teploměrem. Dále je vždy zapotřebí zdroj tepla, což zpravidla bývá plotýnkový vařič či kahan. Nechybí obvykle ani digitální kuchyňská váha, která je využívána k určení hmotnosti výsledného produktu a jeho následného ředění a rozdělení do dávek. Standardní doba, za kterou je „vařič“ schopen „českou cestou“ vyrobit drogu, je 2 – 5 hodin v závislosti na množství používaných ingrediencí.      

     V roce 2009 byl v odborném časopisu Závislosti a my zveřejněn článek obsahující popis výroby metamfetaminu tzv. čpavkovou metodou, kterou pachatelé praktikují převážně ve Spojených státech amerických. Zajímavé na tomto postupu je, že se celá výroba drogy provádí v jedné nádobě za dobu kratší než 2 hodiny. Mezi použité látky patří, kromě prekurzoru (celé tablety léků s obsahem efedrinu), také amonná sůl, éter, lithium a kyselina chlorovodíková.

     Počet nelegálních výroben pervitinu na území České republiky odhalených policií stoupl ze 104 v r. 2002 na 434 v r. 2008, což svědčí o razantním nárůstu množství varen v uplynulém období a zvyšující se oblibě této drogy. Odhadovaná roční spotřeba pervitinu v ČR se v posledních letech pohybuje kolem 4 tun. V roce 2009 byl počet zrealizovaných varen 342 a v roce 2010 jen 307. Příčinou snižující se bilance jsou především legislativní opatření omezující volný prodej léčiv obsahujících pseudoefedrin.     

Počet odhalených varen pervitinu v České republice v letech 2002–2008

Zdroj: Národní protidrogová centrála

     Výroba metamfetaminu je poměrně nebezpečná záležitost. Během chodu laboratoře existuje riziko ohně, jedovatých výparů, potřísnění se chemikáliemi a dokonce výbuchu. To vychází z toho, že je používáno několik snadno vznětlivých, výbušných, jedovatých a žíravých látek, které jsou vystavovány vysokým teplotám a tlakům. V našich podmínkách jsou to hlavně kyseliny (chlorovodíková, sírová, dusičná, octová), louhy (hydroxid sodný, hydroxid draselný), chloridy a kyanidy. Dále se při „vaření“ často nacházejí rakovinotvorné chlorované uhlovodíky či lehce vznětlivé kapaliny, jako je např. éter, aceton a toluen. Z tohoto vyplývá riziko, které „vařič“, přítomné osoby a lidé žijící v blízkém okolí podstupují. Při nedodržení správného postupu mohou být chemické reakce velice prudké, vedoucí k požáru, explozi nebo výparům smrtelnému plynu. V případě, že by se člověk ocitl před laboratoří, která je v chodu, měl by dodržovat několik zásad, a to hlavně nejíst, nepít, nekouřit, nic neochutnávat, k ničemu nečichat, na nic nesahat, s ničím nemanipulovat a okamžitě zavolat na linku 158. Údajně se chemická reakce může bezpečně zastavit, pokud dojde k přerušení zdroje tepla (např. vypnutí plynového vařiče). Tuto činnost by měl provést odborník z řad PČR.  

Zdroj: Národní protidrogová centrála

Kde se vaří?

     Zrovna tak jako u velkopěstírny marihuany by veřejnost měla být schopna rozeznat indicie, které nasvědčují tomu, že v jejich blízkém okolí dochází k výrobě metamfetaminu. Ta může být prováděna téměř všude, v rodinných domech, garážích, sklepech, chatách či v lesích. Často se setkáváme s provozováním varen v bytech na sídlištích a ubytovnách.

Můžeme je rozeznat i takto:

- do bytu (domu) chodí cizí lidé, vypadající jako „feťáci“ či „kriminálníci“, a to i v pozdních nočních hodinách, s tímto spojené občasné rušení nočního klidu formou troubení, pískání pod okny, hádky či hysterické scény,

- samotný byt je známý jako útočiště mladších (18 – 40 let), nezaměstnaných lidí, majitel (nájemník) se může měnit po fyzické i psychické stránce – hubený, bez výrazu, nevnímající okolí, zvonek a vstupní dveře mohou být poničeny, v místní lokalitě dochází častěji ke krádežím,

- okna místnosti, ve které dochází k varu, jsou neustále zatažena závěsy či zakryta dekou,

- dochází k úniku štiplavého zápachu, který vyvolává bolesti hlavy, např. stoupacími šachtami, které chemik používá pro odvětrávání,

- v inkriminované místnosti se objeví požár či je přímo vidět menší výbuch,

- v okolí, ve sklepě či v popelnicích se mohou najít použité injekční stříkačky, prázdné obaly od léků proti chřipce, PET lahve se zbytky chemikálií, aj.  

     Ve výroční zprávě NPC pro rok 2008 je doslova uvedeno, že: „došlo ke snížení „velkovýroby“ z důvodu nedostupnosti efedrinu a pracnějšímu a složitějšímu získávání pseudoefedrinu z volně dostupných léků. Stoupl počet tzv. „malých“ varen, které se zaměřují na menší množství, k uspokojení potřeb své blízké komunity. V mnoha případech došlo ke zkvalitnění činnosti tzv. „vařičů“ (výrobců), kteří jsou schopni u metamfetaminu dosáhnout i 80% čistoty této drogy při výrobě látky z volně dostupných léků.“ Tento trend je patrný na našem území v posledních letech, obdobná situace panuje v západní Evropě i v USA, kde těmto menším amatérským varnám říkají „Kitchen Laboratory“ (kuchyňské laboratoře). Zajímavostí je, že všechny výše uvedené chemikálie a základní laboratorní vybavení lze bez jakýchkoli problémů zakoupit ve větších drogeriích nebo speciálních prodejnách laboratorních potřeb.